České Budějovice nechal založit český král Přemysl Otakar II. v roce 1265. Největší turistické atrakce soustřeďuje městská památková rezervace v historickém centru (Piaristické náměstí, přilehlý dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie, Náměstí Přemysla Otakara II. se Samsonovou kašnou a radnicí, Černá věž, katedrála svatého Mikuláše atd.).
Náměstí Přemysla Otakara II. je centrální veřejné prostranství v historickém středu Českých Budějovic, v současné době pojmenované po zakladateli města, českém králi Přemyslu Otakaru II, rozlohou 1,7 ha je jedním z největších, a největším čtvercovým náměstím v České republice.
Samsonova kašna je barokní kašna stojící na náměstí Přemysla Otakara II.
Černá věž je hlavní dominantou Českých Budějovic. Najdete ji hned u náměstí Přemysla Otakara II., v ulici kde se nachází i Residence U Černé věže. Byla dostavěna v roce 1577 a sloužila jako hláska a zvonice.
Katedrála sv. Mikuláše je hlavní kostel diecéze českobudějovické. Krátce po založení města České Budějovice, byl v roce 1265 položen základní kámen tohoto kostela.
Jihočeské muzeum má hlavní expozice v budově vystavěné v historizujícím novorenesančním slohu v letech 1899–1901. Otevřena veřejnosti byla v roce 1903.
Místo, kde stojí historická budova Jihočeského divadla patří mezi nejstarší historické části města Českých Budějovic. Vedle činohry má i operní, loutkoherecký a baletní soubor.
Piaristické náměst se nachází v historickém centru Českých Budějovic na místě bývalého hřbitova.
Museum je se svojí bezmála stovkou vystavovaných motocyklů jednou z největších veřejnosti přístupných sbírek jednostopých vozidel v republice.
Dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie – nejstarší kostel v ČB.
Galerie umění v nově zrekonstruované budově Mariánských kasáren, která byla postavena v roce 1844. Galerie se věnuje prezentaci širokého spektra umění od fotografie přes malbu, sochu, architekturu a užité umění až po nová média. Expozice není trvalá, ale mění se tak, aby se návštěvník mohl vracet a vždy ho překvapilo něco nového. Součástí je Galerijní obchod a Kavárna.
Plovárna v Českých Budějovicích nabízí zimní i letní plovárnu pro děti i dospělé. Zimní plovárna nabízí služby plaveckého, skokanského a dětského bazénu, krytého toboganu, vířivku a parní komoru. Letní plovárna zahrnuje plavecký a dětský bazén, několik vodních atrakcí a čtyřdráhové skluzavky.
Českobudějovická hvězdárna byla otevřena v roce 1937 jako druhá nejstarší lidová hvězdárna v Čechách. Nachází se cca 300 metrů od náměstí Přemysla Otakara II. v parku na soutoku Vltavy a Malše.
Stromovka (místními nazývaná také Dlouhá louka) je největší českobudějovický park o výměře 68 ha. Nachází se 5 minut chůze od centra města a slouží jako rekreační zóna.
Fotbalový stadion Střelecký ostrov je fotbalový stadion v Českých Budějovicích, na kterém hraje tým SK Dynamo České Budějovice. Stadion byl postaven v roce 1940.
K vidění jsou unikátní výtisky starých cestopisů i mapy všech koutů světa. Expozice se věnuje Emilu Holubovi, Alberto Vojtěchu Fričovi, Josefu Kořenskému či Aloisovi Musilovi, ale i řadě dalších. Najdete zde artefakty z cest i osobní předměty cestovatelů. Dejte si zde výbornou kávu či čaj, začtěte se do knihy a vydejte se na cestu kolem světa.
Muzeum koněspřežky popisuje historii Koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec. Celá expozice se nachází v bývalém strážním domku koněspřežky. Je jedním z nejmenších muzeí v České republice.
Jeho výjimečnost spočívá v netradičním pojetí, které ho dělá zajímavým nejen pro odborníky, ale i pro širokou laickou veřejnost.
Při této prohlídce nahlédnete do tajemství výroby ležáku Budweiser Budvar. Poctivě uvařené pivo pak ochutnáte načepované jen pro vás z pivovarských tanků v rozlehlých chladných ležáckých sklepích, kde Budweiser Budvar zraje před svou cestou k zákazníkům.
Obec známá především díky svému novogotickému monumentálnímu zámku, jenž svou dnešní podobu, inspirovanou romantickým zámkem Windsor. Krom zámku se zde nacházejí další atraktivní cíle: přepychové golfové hřiště, Knížecí dvůr, Lanové centrum, Alšova jihočeská galerie a velmi oblíbená zoologická zahrada ZOO Ohrada, kde se zabaví nejen děti, ale i dospělí, k některým druhům se mohou návštěvníci podívat i do výběhu.
Výstavba Mariánských kasáren, nejstaršího vojenského objektu v Českých Budějovicích, začala v roce 1842, trvala přibližně dva roky a byla financována českobudějovickými měšťany. Po dokončení stavby v roce 1844 sloužili kasárny svému účelu téměř sto padesát let. Roku 1888 a 1890 zasáhly Mariánské kasárny, stejně jako celé město, mohutné povodně.
V letech 1883–1918 v kasárnách sídlil 91. pěší pluk. Byla zde posádková věznice, a do roku 1901 se na dvoře popravovalo. V kasárnách byl pro své antimilitaristické postoje vězněn básník Fráňa Šrámek. Básník a prozaik si odpykával trest ve vojenském vězení mezi lety 1899 až 1901. Později v Budějovicích žil a publikoval své verše. Zřejmě zde napsal také svou posmrtně vydanou sbírku Rozbolestněný ženami. Roku 1946 byl jmenován národním umělcem.
Nejslavnějším vojákem v Mariánských kasárnách byl spisovatel Jaroslav Hašek, i když pobýval v kasárnách jen tři měsíce od 17. února do 10. května roku 1915. Narukoval k 91. pluku a poté byl odsud odeslán za mateřským plukem do Brucku nad Litavkou. Možná proto byl také děj Švejka částečně umístěn také do Budějovic. Jeho pobyt v této budově připomíná památkově chráněná pamětní deska. „Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že jsem opět zde,“ zasalutoval Švejk, tváře se slavnostně. Těmito slovy končí Švejkova slavná, Budějovická anabáze.
Václav Havel, český exprezident, strávil v Mariánských kasárnách jako vojín dva roky svého života (1957-1959). Spisovatel a dramatik, zakázaný umělec, pronásledovaný občan, vězeň svědomí, vůdčí osobnost nenásilného svržení komunistického režimu a politických změn v Československu, obránce lidských a občanských práv, poslední prezident Československa a první prezident České republiky. Tvrdý kritik poměrů v době komunistické diktatury, za politické smýšlení několikrát vězněn, celkem bezmála pět let, spoluzakladatel Charty 77 a jeden z jejích prvních tří mluvčích, spoluzakladatel Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných v Československu.
